VAŘÍM Z TOHO, CO JSEM POZNAL

Vaření mě provází už řadu let. Zkušenosti jsem získával v restauracích v různých částech Evropy i během cest, při kterých jsem poznával místní kuchyně, suroviny a způsoby vaření.

Některé recepty jsem si přivezl z cest, jiné jsem poznal přímo od lidí, kteří je vaří doma po generace. Právě tyto zkušenosti dnes propojuji ve své vlastní kuchyni.

Nevařím podle kuchařek ani podle receptů z internetu. Baví mě vařit z toho, co jsem poznal, ochutnal a sám si vyzkoušel. Každé jídlo tak pro mě má svůj příběh, místo nebo vzpomínku.

KDE MĚ NYNÍ NAJDETE

V současné době vařím v restauraci Vista, která se nachází v obci Bradlec, na břehu romantického rybníka.

Právě zde můžete ochutnat mou kuchyni osobně – přijďte na oběd nebo večeři a poznejte mou gastronomii přímo u stolu.

Rád Vás přivítám a budu se těšit na Vaši návštěvu.

Gastronomie je jednoduchá. 
Lidé ji komplikují. 


Tak začneme jednoduše. Proč vlastně TABLE BY SAVUR?

— Protože jsem chtěl vytvořit něco, co nebude jen další stránka s fotografiemi jídla.

— A co tedy bude?

— Stránka s fotografiemi jídla, které mají nějaký důvod.

— To zní složitě.

— Gastronomie je jednoduchá. Lidé ji komplikují.

KDE TO VLASTNĚ ZAČALO?

— Kde vznikl tvůj vztah k jídlu?

— To je jednoduché. U maminky.

— To říká skoro každý kuchař.

— Protože skoro každý kuchař má maminku.

POTOM PŘIŠLO CESTOVÁNÍ

Hodně jsem v minulosti cestoval pracovně, i když moje tehdejší práce neměla s gastronomií vůbec nic společného.

Díky tomu jsem poznal různé země, lidi a jejich kuchyně. Místní mě často pozvali ke stolu a připravili mi svou domácí kuchyni.

— A začalo tě to zajímat?

— Čím dál víc.

— Co tě zajímalo?

— Co se děje za dveřmi kuchyně.

Poznal jsem několik velmi známých kuchařů. Nejdřív jsem byl jejich hostem a oni vařili pro mě.

A potom jsem začal mít jednu poněkud drzou otázku:

"Můžu se podívat do vaší kuchyně?"

Někteří řekli ano.

A právě tam se z obyčejného zájmu začala stávat moje skutečná gastronomická cesta.

— A co sis z těch kuchyní odnesl?

— Že dobré jídlo není soutěž v počtu ingrediencí.

— Tak v čem je?

— Dobrá surovina, správná technika a respekt k jídlu.

A PAK PŘIŠLA VLASTNÍ RESTAURACE

— Kdy jsi vlastně otevřel první restauraci?

— Nejprve v Praze, v roce 2017. A potom v roce 2019 v Mladé Boleslavi Menua Gourmet.

— Jaká byla?

— Nebyly to žádné velké restaurace. Spíš komorní, skoro klubové prostředí.

Chodili ke mně lidé pravidelně na obědy i večeře. Přicházeli s rodinami, slavili u mě narozeniny, výročí a další rodinné události.

A dodnes mi někteří říkají, že na ty chvíle vzpomínají.

— Takže nešlo jen o jídlo?

— Nikdy jsem nechtěl, aby lidé přišli, najedli se a odešli.

Snažil jsem se vytvořit nejen gastronomický zážitek, ale také příjemnou a útulnou atmosféru, ve které se lidé cítili dobře.

A mnoho zákazníků si u mě objednávalo také celé sety pohoštění domů nebo do kanceláří.

2025

— A potom přišel rok 2025.

— Ano. Z osobních důvodů jsem musel restauraci uzavřít.

— A co následovalo?

— Nastoupil jsem pracovat do restaurace Vista.

— Takže jsi začal znovu od začátku?

— Neřekl bych od začátku. Spíš z jiné strany.

Ve Vistě také vařím a mám ze strany majitele velkou důvěru a volnost v kuchyni. Nemohu samozřejmě měnit koncept restaurace — a ani to není mým cílem.

Vista je jedna z nejúspěšnějších restaurací v regionu a má velkou a stabilní zákaznickou základnu.

— A potkáváš tam i svoje bývalé zákazníky?

— Ano. Někteří z nich začali chodit právě do Visty.

A občas se tak stane, že jim můžeme nabídnout i některé pokrmy z mé autorské gastronomie.

— Takže tvoje kuchyně vlastně úplně nezmizela?

— Ne.

Jen si na chvíli změnila adresu.

A CO TVOJI ZÁKAZNÍCI?

— A co lidé, kteří k tobě chodili do Menua Gourmet?

— Právě na ně jsem myslel.

Nechtěl jsem, aby najednou zůstali bez pokrmů, které měli rádi a ke kterým se vraceli.

— Chyběla jim tvoje kuchyně?

— Některým ano.

— A právě to tě přivedlo k TABLE BY SAVUR?

— Ano.

Chtěl jsem jim znovu nabídnout možnost pochutnat si na mé gastronomii.

PROČ NEJENOM FOTKY JÍDLA?

— Tak jsi mohl jednoduše založit Facebook a začít dávat fotky talířů.

— Mohl.

— Tak proč jsi to neudělal?

— Fotografií jídla už je na internetu tolik, že kdyby všechny najednou začaly vařit, měli bychom problém s kapacitou kuchyní.

— Tak co chceš dělat jinak?

— Vyprávět.

— O čem?

— O jídle. O jeho původu. O cestování. O surovinách. O lidech, které jsem poznal. O kuchařích. O zkušenostech, které jsem si přivezl z různých zemí.

— Takže TABLE BY SAVUR není jen o jídle?

— Jídlo je začátek.

— A co je na konci?

— Příběh.

— A zákazník?

— Ten si může sednout ke stolu.

— A nají se?

— Doufám.

— A když mu bude chutnat?

— Pak jsme udělali přesně to, proč TABLE BY SAVUR vzniklo.

A ÚPLNĚ NAKONEC

— Kdybys měl vybrat jedno jediné jídlo, které tě vrátí do dětství, co by to bylo?

— Babiččina slepičí polévka.

A potom vařené brambory ve slupce, jen dochucené máslem.

— Tak jednoduché?

— Ano.

— A opravdu nejlepší?

— Na prázdninách?

— Ano.

— Nejlepší.